Aktuality:

Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 3,9 procenta

Podíl nezaměstnaných v Česku v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl proti dubnu o zhruba 12.100 na 285.822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346.604. Ve srovnání s loňským květnem vzrostlo množství volných míst zhruba o 15.600, nezaměstnaných meziročně skoro 19.700 přibylo.

(ČTK)

Průměrná mzda v 1. čtvrtletí stoupla o 3,2 pct. na 35.285 Kč

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35.285 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Pokles reálného výdělku statistici zaznamenali v prvním čtvrtletí ve dvou ze 14 krajů, a to v Plzeňském a Karlovarském. Všechny ostatní kraje měly nárůst. Nejvyšší průměrná hrubá mzda, 44.432 korun, byla tradičně v Praze a druhá ve středních Čechách (35.296 Kč) a třetí v Jihomoravském kraji (34.540 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstává regionem s nejnižší mzdovou úrovní, v prvním čtvrtletí tam průměrná mzda činila 30.148 korun.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl v prvním čtvrtletí meziročně o 2,5 procenta na 29.867 Kč. U mužů byl 32.235 Kč a u žen 27.237 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 15.430 Kč a 56.423 Kč.

(ČTK)

Maláčová navrhne růst minimální mzdy z 15.200 na 18.000 Kč

Ministryně práce Jana Maláčová navrhne navýšení minimální mzdy z nynějších 15.200 na 18.000 korun, zvedla by se tak zhruba o 18 procent. Podle ministryně je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků. V květnu nezaměstnanost klesla z dubnových 4,1 na 3,9 procenta.

Výraznější navýšení minimální mzdy požadují odbory. V návrhu evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách je doporučení, podle něhož by nejnižší výdělek měl dosahovat poloviny průměrné mzdy či 60 procent mediánové mzdy. Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují.

„Pokud by česká vláda uvažovala o tom, že se vydá touto evropskou cestou, je 18.000 korun v podstatě minimální návrh. Je ještě pod částkou, o které se v EU diskutuje. Mělo by to být 18.700,“ uvedl pro média předseda ČMKOS Josef Středula.

O minimální mzdě bude jednat tripartita. V minulých letech shodu nenašla. Rozhodovala pak vláda. Sociální demokraté argumentují tím, že na Slovensku a v Polsku částka roste víc a je vyšší než v ČR. Podle Maláčové by Česko nemělo oběma sousedním státům konkurovat levnou prací. Podle sociálních demokratů by se měla v roce 2023 minimální odměna za práci dostat na 20.000 korun.

(ČTK)

Nová pravidla kurzarbeitu platí, prezident podepsal novelu

Nová pravidla takzvaného kurzarbeitu, podle nichž zaměstnanci budou moci být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše ale rok, platí. Prezident Miloš Zeman podepsal v pátek 18. června novelu, která to zavádí. Zaměstnavatelé zaplatí pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát firmám poskytne čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.

(ČTK)