Evropská Zelená Dohoda (European Green deal) a legislativní balíček Fit for 55

Zelená dohoda pro Evropu (anglicky European Green Deal) je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální.

Balíček „Fit for 55“ je souborem návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s klimatickými cíli dohodnutými Radou a Evropským parlamentem.

Smyslem balíčku návrhů je poskytnout soudržný a vyvážený rámec pro dosažení klimatických cílů EU, který bude přiměřený a sociálně spravedlivý, zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a zároveň zajistí rovné podmínky pro hospodářské subjekty ze třetích zemí a podpoří vedoucí postavení EU v celosvětovém boji proti změně klimatu.

Název balíčku odkazuje na nový klimatický cíl Evropské unie z roku 2020. Tím je snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % oproti roku 1990.

Energeticky náročná odvětví jako je např. ocelářský či chemický průmysl patří mezi odvětví, jež budou muset v procesu dekarbonizace investovat značné prostředky do modernizace výroby, transformace na jiné energetické zdroje i do vzdělávání pracovníků.

Ze stanovisek MPO: 

Balíček Fit for 55 nesmí znevýhodnit průmyslové státy, oslabit naši konkurenceschopnost a energetickou soběstačnost

Jsme si vědomi, že je nutné vybudovat ekologičtější, digitálnější a odolnější EU. Pro Česko je ale důležité zajistit, aby tento přechod byl sociálně spravedlivý a akceptovaný a aby zásadně nenarušil naši konkurenceschopnost. Některé návrhy v rámci balíčku Fit for 55 považujeme v tomto ohledu za obtížně proveditelné.

Největší výzvou balíčku Fit for 55 budou související náklady a rychlost implementace. Členské státy s vysokým objemem průmyslové výroby, včetně České republiky, balíček ovlivní mnohem více.

Přestože už teď dramaticky zvyšujeme produkci zelené energie, nabídka stále nedokáže pokrýt rostoucí poptávku. Už teď jsme svědky rostoucích cen energií pro podniky a spotřebitele a inflace, což pramení z příliš rychlé energetické transformace při nedostatečnosti zdrojů. Současná situace bude mít i značné společenské důsledky mj. pro zranitelné skupiny.

Z jednání  Pracovního týmu RHSD pro hospodářskou politiku(1. října 2021)

Sociální a hospodářští partneři doporučují vládě ČR obnovit poradu ekonomických ministrů, které se budou účastnit rovněž zástupci sociálních a hospodářských partnerů, kde by měla být v ČR primárně projednávána, posuzována a koordinována celá problematika související se Zelenou dohodou pro Evropu.

Sociální a hospodářští partneři dále doporučují vládě ČR vytvořit při Úřadu vlády ČR analytický tým k Zelené dohodě pro Evropu, který zajistí komplexní vyhodnocování jejích dopadů na české hospodářství a společnost a bude vládě ČR dodávat podklady pro její rozhodování o dalším postupu.

Ze stanoviska ČMKOS

„Navrhované změny budou natolik zásadní, že nesporně ovlivní všechny oblasti veřejného i soukromého života nejen výrobce – podnikatele. U předkládaných pozic nám proto např. zásadně chybí jakákoli kvantifikace přímých i nepřímých dopadů navrhovaných legislativních změn na vývoj spotřebitelských cen na trh práce (zaměstnanost a nezaměstnanost), na politiku odměňování, sociálních dávek, důchodů atd. Tedy na vývoj rodinných rozpočtů resp. životní úrovně jednotlivých skupin našich občanů.  Je jasné, že tyto podklady resp. modelace dopadů by měly sloužit nejen jako podklad pro rozhodovací proces a doprovodné přímé kompenzace, ale též pro celkovou hospodářskou politiku státu.

Občané ČR – zaměstnanci, důchodci, podnikatelé i živnostníci musí mít dostatečné informace o Green Dealu, jeho přínosech a především nákladech, jinak ho nepřijmou za svůj a budou ho považovat za svévolný diktát. 

Zásadní úkoly, které stojí před ČR v oblasti Green Dealu mají z podstaty věci svodný a průřezový charakter. Nicméně na straně státu, který je v podstatě jediný schopen zpracování souhrnného pohledu na něj neexistuje žádná odborná centrální autorita, která by byla schopna výše uvedené potřeby tohoto charakteru souhrnně formulovat, zadávat, řídit a vyhodnocovat. Ta se podle našeho názoru musí vytvořit, a to velmi rychle!

Ze stanovisek zaměstnavatelských organizací:

Chybí komplexní hodnocení dopadů celého balíčku opatření. EK nezpracovala přislíbené ekonomické a sociální dopady na členské státy EU.

Při stanovování národních příspěvků k plnění cílů je nutno vycházet ze specifických podmínek a možností jednotlivých členských států EU při respektování práva volby energetického mixu a zachování technologické neutrality.

Přes proklamace v balíčku o zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu je opatřeními konkurenceschopnost evropského průmyslu oslabována.

Jakákoliv redukce bezplatné alokace povolenek do roku 2030 je zcela nepřijatelná. Průmysl při zvýšené ambici a postupné transformaci potřebuje pro snížení rizika úniku uhlíku plné zachování bezplatné alokace, a nikoliv její snížení v důsledku zavedení neověřeného a v praxi velmi složitého mechanismu (CBAM).

Cíle navržené pro rok 2035 (100% snížení emisí CO2) jsou velmi ambiciózní a měly by zohledňovat stav náběhu nízkoemisní a bezemisní mobility a dobíjecí a plnicí infrastruktury, lokální přenosové a distribuční soustavy, případně být posunuty na rok 2040 a v roce 2035 by měl být stanoven pouze mezicíl.

Řada cílů je nesplnitelných, řada z nich bude splnitelná jen za cenu enormních nákladů a velmi negativního dopadu ne chudší občany. V každém případě to zaplatí daňoví poplatníci.

Z první reakce industriAll Europe:

Dnes zveřejněný balíček Fit for 55, který převádí zvýšený cíl v oblasti klimatu do roku 2030 do konkrétních opatření, představuje dramatické zrychlení dekarbonizace EU. Průmysl a jeho pracovní síla patří k nejvíce zasaženým těmito opatřeními. IndustriAll Europe je zklamaná, že navzdory některým zajímavým iniciativám balíček Fit for 55 neobsahuje nová opatření ani významné zdroje, které by zajistily, že pracovníci budou mít zaručen spravedlivý přechod při urychlení dekarbonizace EU.

Průmysloví pracovníci přinejmenším požadují, aby dekarbonizace nebylo dosaženo deindustrializací. Místo toho musí dnešní balíček vést k transformaci průmyslových odvětví, nikoli k jejich narušení a brutální restrukturalizaci. Politici musí také zajistit, abychom si nezaměňovali rychlost se spěchem a aby revidované právní předpisy v oblasti klimatu zohledňovaly čas potřebný k transformaci našich průmyslových odvětví ve všech regionech.

Cíle v oblasti klimatu a sociální cíle musí jít ruku v ruce.

IndustriAll European Trade Union bude spolupracovat se svými členy na další analýze balíčku a konstruktivním způsobem přispěje k politickému procesu. Naším kompasem je potřeba zajistit spravedlivý přechod pro průmyslové pracovníky při budování klimaticky neutrální EU do roku 2050.