Generální finanční ředitelství informuje daňové subjekty, které poskytnou nebo poskytly dary ve prospěch subjektů postižených mimořádnou událostí (živelní pohromou) dne 24. června 2021, o možnosti uplatnění hodnoty těchto darů jako nezdanitelné části základu daně z příjmů.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), lze od základu daně odečíst hodnotu daru poskytnutého

• obcím,
• krajům,
• organizačním složkám státu,
• právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,

a to na taxativně stanovené účely, které zahrnují, mimo jiné, též účely ekologické, zdravotnické, humanitární a charitativní, na policii, na požární ochranu, na ochranu zvířat či jejich zdraví,

• fyzickým osobám, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,
• fyzickým osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby, na zdravotnické prostředky nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,

pokud hodnota tohoto daru ve zdaňovacím období

• podle § 15 odst. 1 zákona u poplatníků, kteří jsou fyzickými osobami, přesáhne v úhrnu 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 30 % (15 %) ze základu daně (limit 30% platí pro zdaňovací období 2020 a 2021 viz zákon č. 39/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů).
• podle § 20 odst. 8 zákona u poplatníků, kteří jsou právnickými osobami, činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 (viz zákon č. 39/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů). Pokud zdaňovací období neskončilo nebo neskončí v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022, lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona. U poskytnutého majetku je hodnotou daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2 zákona) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zákona o účetnictví u ostatního majetku. Odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci (§ 17a zákona).

Zároveň se podle § 24 odst. 2 písm. zp) zákona za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů považují výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. U materiální formy pomoci dle předmětného ustanovení, kdy např. stavební materiál bude podnikatelem složen na území obce bez toho, že by byl zřejmý konkrétní konečný příjemce, postačí pro prokázání vynaloženého výdaje, pokud poplatník předloží potvrzení obecního úřadu o poskytnutí bezúplatného nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelní pohromy.

Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 zákona nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8 zákona.

Poskytnutí daru prokáže poplatník dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel a předmět, na který byl dar poskytnut a datum poskytnutí. I bez potvrzení konečného příjemce může správce daně uznat poskytnutí peněžního plnění, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem nebo výpisem telefonního operátora o poskytnutí dárcovské SMS/DMS apod.), že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet na pomoc lidem v postižených oblastech, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené Ministerstvem vnitra podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce.

Obdobný postup lze uplatnit i u zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh, t.j. nevyžadovat podle § 38l odst. 1 písm. a) zákona předepsaný doklad – potvrzení příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu tohoto daru. Toto potvrzení může být nahrazeno např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem, apod. Z předložených dokladů musí být vždy patrno, že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účty zřízené v souladu se zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (www.mvcr.cz). Akceptace tohoto postupu v dané situaci byla doporučena i územním finančním orgánům v rámci daňových řízení.