Vše o právech zaměstnanců při opatřeních v souvislosti s koronavirem
V souvislosti s diskusemi v médiích, tisku i na internetu ohledně šířícího se nebezpečí koronaviru nebo pandemie dostáváme řadu dotazů, jak má být zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců v době takové epidemie. Přinášíme proto stručný přehled povinností zaměstnavatele a práv zaměstnanců na úseku hygieny práce a pracovněprávních možností daných zejména zákoníkem práce v období pandemie.
Oblast hygieny práce se řídí zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
- § 45 a násl. – očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s poskytovateli zdravotních služeb
- § 46 – povinnost cizinců podrobit se očkování
- § 62 a násl. – postup při výskytu infekčního onemocnění
- § 66 – opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby podnikající a právnické osoby
- § 69 – Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku
a jeho prováděcími předpisy
- vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
- vyhláška č. 35/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť
Pro zaměstnavatele vyplývají povinnosti na úseku hygieny práce zejména
- z § 103 odst. 1 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
- § 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a
- prováděcího nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
- 53 Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců
- 54 Sanitární zařízení
- 55 pomocná zařízení
- 55a úklid
Osobní ochranní prostředky a mycí, čistící a dezinfekční prostředky (mýdlo, ručníky) zaměstnavatel poskytuje podle
- § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a
- nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
Pracovněprávní možnosti jsou dané zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce.
Zaměstnavatel může zaměstnancům na jejich žádost
- povolit homeworking (práci z domova ) – § 317 ZP
- kratší pracovní dobu – § 80 ZP
- jinou důležitou osobní překážku v práci § 199 odst. 1 ZP (tzv. neplacené volno)
Zaměstnavatel může ze svého rozhodnutí
- dát zaměstnancům dovolenou – § 217 ZP, s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku
- stanovit prostoj v práci – § 207 ZP s náhradou mzdy ve výši 80% průměrného výdělku
- s odborovou organizací dohodnout jinou překážku podle § 209 ZP s náhradou mzdy minimálně ve výši 60% průměrného výdělku
Práce neschopnému zaměstnanci nebo zaměstnanci, který je dočasně práce neschopný nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší
- podle § 192 a násl. ZP – náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr po dobu 14 dnů trvání pracovní neschopnosti (karantény)
- od 15. dne trvání pracovní neschopnosti (karantény) nemocenské podle § § 23 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
pozn. zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce přísluší tato náhrada a nemocenské za podmínky splnění účasti na nemocenském pojištění podle § 7a zákona (odměna vyšší než 10 000 Kč měsíčně).
Ošetřování nemocného dítěte nebo člena rodiny
Ošetřování nemocného dítěte nebo člena rodiny se řídí § 39 a násl zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Obecně platí, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.
Nárok na ošetřovné nemají zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
